Výlety na skútru či motorce v okolí Brna

Na této stránce najdete tipy na výlety na motorce či skútru. Trasy jsme s přítelem vybírali tak, aby nebyly rušné, vedly pěknou přírodou a zároveň se dalo někde zastavit, shlédnout nějakou tu zajímavost a občerstvit se. Výlety nejsou příliš vhodné pro automobil, protože jsou krátké, vedou přes zastrčené vesničky a nepříliš udržované silnice. Nicméně i tak se můžete našimi cestami inspirovat a zastavit se na námi prezentovaných místech, třeba když budete projíždět kolem.

Obsah stránky:

Projížďka Moravským krasem
Projížďka regionem Poličsko
Projížďka regionem Weinviertel
Projížďka regionem Bítešsko
Projížďka regionem Ivančicko

Projížďka Moravským krasem

Je pracovní den podvečer, krásné počasí, až je škoda zůstávat doma? Pro tyto případy bude následující tip na projížďku jako dělaný. Zkuste se vykašlat na vaření večeře (tu si můžete dát na cestě) i jiné domácí práce a vyrazte na malý výlet. Naším cílem budou Jedovnice, vesnička v Moravském krasu vzdálená cca 30 km od Brna.

Trasa:
Brno - Vranov - Šebrov-Kateřina - Blansko - Jedovnice - Křtiny - Ochoz u Brna - Brno

Výchozím bodem pro vyjížďku se stalo (jako ostatně vždy) Brno. Do Jedovnic vedou dvě cesty, my jsme se rozhodli nejdříve jet přes Vranov, Šebrov-Kateřinu, Blansko a cestou zpět jsme se vraceli přes Křtiny a Ochoz u Brna. Trasa by se však dala jet i obráceně. 

Mě osobně připadala trasa přes Blansko trošku rušnější, ale záleží také na denní době, ve kterou pojedete. Cesta vede lesy, a proto je zejména v letní podvečer velmi příjemná. Budete-li se držet mého itineráře, znamená to vydat se na sever Brna, do Řečkovic. Odtud se dá pohodlně napojit na silnici vedoucí do Ořešína a Vranova (B). Při průjezdu Vranovem se vám otevře krásný výhled na zdejší kostel Narození Panny Marie, jehož součástí je i hrobka rodu Liechtensteinů. U kostela se nachází také klášter řádu sv. Františka z Pauly s velkou klášterní zahradou. Z Vranova pokračujeme dál na Šebrov-Kateřinu (C) a Blansko (D). Pozorní spolujezdci si můžou všimnout různých jeskyněk a zajímavých skal, které již patří do Moravského krasu. Za Vilémovicemi (směrem na Ostrov u Macochy) se také nachází krásný výhled do údolí. Pro jeho shlédnutí je však třeba udělat malou zajížďku, a za Lažánkami zabočit doleva na již zmiňované Vilémovice.

Z Vilémovic je to už co by kamenem dohodil do Jedovnic (E). V Jedovnicích si můžete udělat malou přestávku, alespoň my jsme tak učinili :) Občerstvovacích bodů je zde několik, a ti, kterým nevadí dotěrný hmyz, si mohou udělat také procházku kolem rybníka Olšovec. A až budete mít nenasytných komárů dost, není nic jednoduššího, než vyrazit zpět do Brna. My jsme pro zpáteční cestu zvolili trasu vedoucí přes Křtiny (F) a Ochoz u Brna (G). Křtiny jsou známé zejména jako poutní místo – legenda říká, že se zde r. 1210 zjevila Panna Maria Křtinská na rozkvetlém kaštanu. Nelze se proto divit, že hlavní dominantou městečka je kostel, stavba to slavného architekta Santiniho. Trasa do našeho cíle dále vede přes Březinu a Ochoz, až domů, do Brna. Nás osobně při příjezdu uvítal krásný výhled z Klajdovky na město zářící ze tmy. Co víc si přát :)

Projížďka regionem Poličsko

Tento tip na výlet patří k těm delším, my jsme jej s přítelem podnikli jako dvoudenní. Dal by se však zvládnout i za jeden den, v případě, že některá místa již znáte a nebudete tak trávit tolik času jejich objevováním. Pojďme se tedy společně podívat až do kouzelného kraje Bohuslava Martinů, na hrad Svojanov i městečko Polička. 

Trasa:
Brno - hrad Svojanov - Polička - Boskovice - pštrosí farma Doubravice nad Svitavou - Blansko - Brno

Výchozím bodem se pro nás, ostatně jako vždy, stalo Brno. Z městského okruhu se dá pohodlně napojit na rychlostní silnici R43 na Svitavy, po které jsme pokračovali téměř 50 km, až k odbočce na Bystré. Společně se vzdáleností od Brna se kvalita cest postupně snižuje, budete-li se však šťastně vyhýbat výmolům, určitě dojedete až na hrad Svojanov (B). Ten se stal naší první zastávkou. Na hradě si můžete užít nejen prohlídku a krásný výhled, ale i posezení v místní hospůdce. Pro případ, že byste sebou vezli nepotřebnou svačinu, můžete odlehčit zátěži a dát ji kamerunským kozám, které u hradu chovají – určitě něčím dobrým na zub nepohrdnou :) V případě nepříznivého počasí se dá na hradě dokonce i ubytovat. Nabídku střechy nad hlavou jsme využili a rozhodně si na poskytnuté služby stěžovat nemůžeme – ba právě naopak.

Z hradu jsme s přítelem vyrazili do nedalekého městečka Polička (C). To návštěvníky potěší nejen svým historickým vzhledem (je zajímavé městskými hradbami, které se dochovaly až do dnešních dnů), ale i možností občerstvení. Hned na náměstí se nachází výborná Herešova krčma, kde (když budete mít štěstí) můžete při jídle shlédnout i šermířské vystoupení.  Milovníky historie pro změnu potěší Centrum skladatele Bohuslava Martinů. S jednostopým dopravním prostředkem se dá zaparkovat téměř kdekoli, pro automobil doporučuji parkování u Synského rybníka před divadlem (v době naší návštěvy bylo neplacené). Večer (od 18 hod.) je možné zajet až na náměstí.


Až si dosytosti užijete hradu i jeho okolí, není nic jednoduššího, než vyrazit zpět do Brna. A aby cesta nebyla nudná, využili jsme tentokrát silnici vedoucí přes Boskovice (D) a Blansko (F), což nám umožnilo zastavit se v Boskovicích. Zde najdete zachovalou židovskou čtvrť, hrad i zámek a také výbornou kavárnu Kakabu s domácími zákusky :) Mezi Boskovicemi a Blanskem, v Doubravici nad Svitavou (E), se pro změnu nachází pštrosí farma, kde si můžete zakoupit maso či vejce tohoto největšího opeřence.

Celá cesta se dá zvládnout v klidu a pohodě, lze ji však doporučit pouze výkonnějším dopravním prostředkům kvůli většímu převýšení. Těm slabším budiž odměnou dýchání svěžího vzduchu v lesích, kterými projíždíte :)

Projížďka regionem Weinviertel

Tento výlet byl součástí cesty, během které jsme si s přítelem na skútru objeli Rakousko, Maďarsko a Slovensko. Z našeho putování jsem se rozhodla vybrat první úsek, který se dá zvládnout jako jednodenní výlet, během kterého se podíváte i mimo území České republiky.

Trasa:
Brno - Rajhrad - Pohořelice - vodní nádrž Nové mlýny - Mikulov - Falkenstein - Staatz - Laa an der Thaya - Brno

Naše cesta začala jako vždy, v Brně. Protože tentokrát jsme poprvé vyráželi za hranice ČR, předcházela důkladná příprava. Tu však vy můžete klidně vynechat a rovnou vyrazit na cestu. My jsme z Brna pokračovali v podstatě bez zastávky až do Mikulova. Cestou je však k vidění hned několik zajímavostí, které (máte-li čas a chuť) můžete můžete prozkoumat důkladněji. Jednou z nich je památník písemnictví v Rajhradě (B), z něhož asi nejzajímavější je prohlídka restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami.  Více o muzeu a vůbec celém areálu benediktýnského kláštera najdete např. na http://rajhrad.muzeumbrnenska.cz.

Dalším místem, které určitě stojí za zastávku, je vodní nádrž Nové mlýny (C). Od břehů (a vůbec i ze silnice) je krásný výhled na Pálavské vrchy a také na vinnou révu pěstovanou na zdejších slunných svazích. A pzokud byste se chtěli po cestě i vykoupat, můžete. Osvěžení je možné nejen v samotné nádrži, ale i v termální vodě. Hned u silnice na začátku Nových mlýnů se totiž nachází Hotel Termal Mušov s termálním bazénem, otevřeným i pro veřejnost. Bazén je zásobován minerální vodou, která je dle obsahu titrovatelné síry řazena mezi nejsilnější sirné vody v ČR. V současné době je dokonce na břehu přehrady stavěno velké lázeňské centrum.

Po relaxaci můžete pokračovat v cestě k našim rakouským sousedům. My jsme si udělali zastávku těsně před hranicemi, a to v Mikulově (D) na oběd. Ale městečko nabízí víc možností než jen občerstvení, k vidění je zde například rozsáhlý židovský hřbitov, Dietrichsteinská hrobka či zámek. No a na podzim zde také můžete ochutnat výborný burčák, který je ale při nutnosti řídit spíš všude číhajícím pokušením :-)

Po návštěvě Mikulova již nezbývá, než překročit česko-rakouskou hranici. Cestu na Vídeň určitě každý zná, provoz je zde docela hustý a proto je dobré se moc „nekochat“ pohledem na okolní krajinu a spíš se soustředit na samotnou jízdu. Co člověka na jednostopém vozidle určitě potěší, je pohled na upravenou, rovnou vozovku bez hrbolů a výmolů. Co potěší méně, jsou řidiči kamionů, kteří povětšinou nemají ani moc místa kam uhnout, i kdyby chtěli. Těsné míjení tak nepatří zrovna k příjemným zážitkům. Pozitivní ale je, že po pár kilometrech uhýbáme z hlavní cesty, odbočujeme doprava a míříme již přímo k našemu cíli, obci Falkenstein (E). 

Dominantou obce je mohutná zřícenina hradu Falkenstein, která je během turistického sezóny otevřená pro veřejnost. Vstupné bez průvodce stálo v srpnu 2012 cca 2,50 €, zato však člověk získal malý plánek v češtině a mohl si hrad projít sám. Dalším, pro nás zajímavým poznatkem bylo, že v místním obchůdku mají výborné koblihy :-) (obchod je s potravinami je v obci jen jeden, takže minout ho nemůžete). Ve vesničce se nachází také spousta vinných sklepů, kde můžete ochutnat skvělá vínka z místní produkce. Což byl ostatně také jeden z důvodů, proč jsme si zde zamluvili nocleh a ve vesnici zůstali přes noc. Možností ubytování je tu hned několik, takže si každý přijde na své. My jsme další den pokračovali dál Rakouskem, přes Marchegg a Hainburg až do Maďarska. Avšak vy si můžete vybrat. Nejrychlejší cestou, jak se dostat domů, je vydat se zpět k Mikulovu a u Pohořelic najet na dálnici. A chcete-li se v kouzelném kraji Wienviertel ještě zdržet, můžete se podívat například k nedaleké hradní zřícenině v obci Staatz (F), a potom pokračovat dál přes Laa an der Thaya (G) zpátky do ČR. Cesta přes rakouské vesničky je hezká, klidná a stojí za to. Ale o tom až někdy příště.

A malé upozornění na závěr: nezapomeňte si do kufru přibalit reflexní vestu pro sebe i spolujezdce. Před cestou jsme s přítelem marně pátrali, jak to vlastně s touto povinnou součástí výbavy v Rakousku je. Přímo na motorce/skútru jsme nikoho ve vestě jet neviděli, je však dobré ji mít přibalenou pro případ, že se bude muset řidič z jakéhokoli důvodu pohybovat pěšky po vozovce, která se nachází mimo obec.V takovém případě je oblečení vesty povinné (nehledě na vlastní bezpečnost).

 

Projížďka bítešským regionem 

Na tento výlet jsme s přítelem vyrazily v jedno poklidné nedělní odpoledne, kdy sluníčko krásně svítilo a byla by škoda zůstávat doma. Celý výlet se dá v pohodě stihnout za půl dne, zájemci si jej mohou prodloužit na celodenní, pokud zajedou až do Náměště nad Oslavou.

Trasa:

Brno – Automotodrom – Velká Bíteš – Osová Bítýška – Tasov – zřícenina Hrádek – Velká Bíteš – Brno

Náš výlet jsme začali zastávkou v brněnské oboře Holedná, kde jsme se podívali na divoká prasata a ještě malá selátka. Nemáte-li však doma přebytek suchého chleba, kterého se chcete zbavit, můžete tuto zastávku s klidem vynechat. 

Od obory jsme pokračovali k automodromu, kde jsme se jen tak na chvilku zastavili a koukali na motorky prohánějící se po okruhu. Pokud tento cíl znáte, můžete vyrazit rovnou do Velké Bíteše. Do Velké Bíteše se dá jet i po dálnici, my jsme však zvolili starou silnici. Cesta je velmi příjemná, klidná, vede částečně lesem, občas na vás vykoukne dálnice. Než se člověk naděje, ocitne se ve Velké Bíteši (B). Městečko jsme s přítelem pasovali na náš občerstvovací bod. Přímo na náměstí se nachází výborná cukrárna U Zdubů, kde si vyrábí vlastní zmrzlinu řemeslným způsobem. Lepší ořechovou zmrzlinu (plnou kusů mandlí) jsem v životě nejedla :-) Kromě cukrárny najdete na náměstí také dvě restaurace. Ale město není zajímavé jen svými občerstvovacími možnostmi, shlédnout zde můžete také kostel sv. Jana Křtitele. Jedná se o unikátní ukázku fortifikační sakrální architektury - kolem kostela dodnes zůstalo zachované opevnění. Více o kostelu si můžete přečíst na www.dedictvivysociny.cz.

Z Velké Bíteše se dá pokračovat přes Osovou Bítýšku (C) do Tasova. Samotný Tasov (D) není příliš zajímavý, jedná se jen o malou vesničku mezi lesy a poli. My jsme se sem vypravili za zříceninou hradu Dub, kterou jsme ale nenašli. Podle paní v místním hostinci jsme však o nic nepřišli, protože je pozemek v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Místo zříceniny Dub jsme tak shlédli skromné pozůstatky tvrze Tasov (tzv. Hrádek www.castles.cz/tvrz-tasov/).  O těchto pozůstatcích ví jen místní, ukazatele byste zde hledali marně. Když se však z Tasova vydáte směrem na Holubí Zhoř, tak ještě před koncem vesnice za potokem vlevo vede polní cesta mezi domy. Na jejím konci se po levé straně skrývá zřícenina Hrádek.

Z Tasova už jsme vyrazili zpět do Brna. Chcete-li si však výlet prodloužit, není nic jednoduššího než pokračovat do Náměště nad Oslavou. V Náměšti najdete překrásný renesanční zámek, který je přístupný veřejnosti (www.zamek-namest.cz). Kromě zámku je ve městě ještě k vidění barokní kamenný most z 18. století. No a až vás okukování památek omrzí, stačí jen nasednout na svůj dopravní prostředek a vyrazit zpátky domů, do Brna.

Projížďka ivančickým regionem 

Tento celodenní výlet jsme podnikli s přáteli už na podzim minulého roku, ale rozhodla jsem jej sem zařadit, protože tato trasa patří opravdu k těm velmi podařeným. Zatímco my s přítelem jsme jeli na skútru, přátelé jeli na motorce. Výlet je vhodnější spíše pro silnou motorku, protože se místy musí překonávat větší výškové rozdíly. Vyjížďka se ale líbila nám všem.

Trasa:

Brno – Mohelno – Hadcová step – Rozhledna Babylon – Kramolín – Dukovany – Brno

Náš výlet jsme jako vždy započali v Brně, odkud jsme se vydali do Mohelna (B). Z Mohelna jsme si vyjeli až na začátek Hadcové stepi (C). Jedná se o jednu z nejcennějších přírodních rezervací v České republice. Z vyhlídky na vysokém skalním ostrohu se naskýtá krásný výhled nejen na řeku Jihlavu, ale i na hráz vyrovnávací nádrže Mohelno a jadernou elektrárnu Dukovany. Víc o stepi se můžete dozvědět například zde.

Poté, co jsme si udělali památeční foto, jsme se s přáteli vydali zpět přes obec Mohelno do Kramolína.  Pokud by vám při chození stepí vyhládlo tak jako nám, můžete si v Mohelnu udělat přestávku a zastavit se v hospůdce na něco dobrého :-). Asi nejznámější je Pohostinství u Staňků, kolem kterého budete i projíždět. Po občerstvovací pauze jsme už měli dostatek sil, abychom pokračovali dál směrem do Kramolína. Cestou jsme se zastavili na rozhledně Babylon (D). Kouzelný výhled z rozhledny ovšem nečekejte, jedná se o stavbu zajímavou spíše z architektonického hlediska. Rozhledna byla totiž postavena už r. 1831.

 

Trasa z Mohelna do Kramolína je velmi příjemná, protože vede částečně lesem. Nicméně samotná vesnička Kramolín není příliš zajímavá, jedná se jen o pár domků. Co však rozhodně stojí za vidění, je hráz Dalešické přehrady, přes kterou budete projíždět směrem do Dukovan (F). Ti, kteří se zajímají o elektřinu a její výrobu, se mohou zastavit i v informačním centru jaderné elektrárny Dukovany (www.cez.cz). My jsme informační centrum v minulosti navštívili nejméně 3x, takže jsme si prohlídku s klidem nechali ujít. Avšak těm, kteří v Dukovanech nebyli, tuto zastávku rozhodně doporučuji. V informačním centru si můžete zdarma prohlédnout například model reaktoru, oblek chránící před radioaktivním zářením, vyzkoušet si fungování různých fyzikálních jevů a vůbec se dozvědět mnoho zajímavého o výrobě elektrické energie. 

My jsme se z Dukovan vydali již směrem zpátky domů, do Brna. Pokud však máte čas i chuť a jisté městečko (jehož jméno začíná na „M“) vám ještě „neleze krkem“, můžete za jadernou elektrárnou Dukovany odbočit doleva, směrem na Mohelno. Pojedete sice již potřetí přes tu samou obec, ale cestou si budete moci vystoupat serpentiny, ze kterých je krásný výhled právě na Mohelenskou hadcovou step.  

No a až vás Mohelno a jeho okolí omrzí, není nic jednoduššího než vyrazit přes Ivančice zpět do Brna.