Letos jsme se s přítelem rozhodli vyrazit na dovolenou na jih. Nebyli bychom to však my, kdybychom si zvolili nějakou "tradiční" destinaci. Vzhledem k tomu, že se tento rok nese v duchu stoletého výročí od vypuknutí 1. světové války, řekli jsme si, proč nenavštívit některou ze zemí bývalého Rakousko-Uherska. A totiž rovnou místo, kde se změnily dějiny. Naše kroky tedy vedly do Sarajeva a ještě o kus dál.
Když jsem svým přátelům sdělila, že jedu do Bosny a Hercegoviny, udiveně se ptali proč. Podle dostupných zdrojů to vypadalo, že návštěvu této země zkrátka nemůže obyčejný smrtelník přežít. Zdálo se, že pokud se vám nestane osudným vjezd do minového pole, zákonitě vás musí uštknout smrtelně jedovatá zmije či sežrat medvěd. A jaká byla skutečnost?
Po 14-ti denním putování můžu s klidným svědomím říct, že zmije a medvědi mají na starosti lepší věci, než zvyšovat úmrtnost turistů. Na pár minových polí jsme sice narazili, ale byla řádně označena a rozhodně nemusí být důvodem, proč do Bosny nejezdit. Co nás naopak mile překvapilo, byli pohostinní obyvatelé. Když zvážím všechna pro a proti, pozitiva během naší cesty rozhodně převažovala. Ne vše bylo perfektní, ale návštěvu BiH můžu rozhodně doporučit každému, kdo má alespoň trochu smysl pro dobrodružství a západní Evropa se svou unifikovaností už ho omrzela. A co vše lze v zemi vidět? Malou ukázku najdete na fotografiích níže.
 |
| Sarajevo - čvtrť Baščaršija |
 |
| Národní park Blidinje |
 |
| Mostar - starý most |
 |
| Počitejl |
O pozitivech, ale i drobných negativech naší cesty, připravuji samostaný článek.
